Počátky neorganizované kopané ve Vlkově 1920.
Opsané z ručně psaných záznamů pana Františka Uhlíře.
Začátek kopané ve Vlkově byl rok 1920.
Podnět k tomuto sportu dal Jan Vaníček,student st.reálky v č.Budějovicích.
A jak se začínalo.Sešli jsme se jednou v neděli u školy a tam nám všem klukům z Vlkova vysvětlil jak se kopaná hraje a co všechno k tomu třeba.
Přiznám se že žádný z nás neměl o tomto sportu ani ponětí.Tenkrát byly na vesnici jiné hry.
V prvé řadě musel se koupiti míč.Nevím kolik stál,ale vím,že jsme každý z domova přinesl ten skromný peníz na jeho zakoupení.
A na konci týdne každý kluk věděl,že jest míč již u Vaníčků a hořel nedočkavostí jak vypadá.
A byla zase neděle odpoledne.Snad třicet nás bylo před Vaníčků různého věku.Někdo se pochlubil že už míč viděl,když ho Jenda přivezl,že jest veliký kožený.Ostatní poslouchali a záviděli těm,kteří byli mezi prvními.
A do takové debaty najednou slyšíme dunivé údery po zápražía už se otvírají dvířka na náves a všichni žasneme nad takovým míčem.Saháme na něj jak jest tvrdý a celá karavana kluků táhne do parezin.
Hledalo se místo,které by bylo vhodné.Vyhlédnuté bylo místo co stojí dnešní "rafanda".Jenda nás poučil,že musíme mít branky.Zatím to byly dva kameny místo tyčí.Rozdělil nás na dvě jedenáctky a jakou kdo má funkci.Do dnes to vidím s jakou vervou jsme do toho šli,když dal píštalkou znamení k zahájení zápasu.Kopalo se bosou nohou boty na to nebyly,ale nám se to všem zamlouvalo.Byly to těžké začátky.
Jednou jsme se byli podívat ve Veselí na zápas se Žirovnicí.Tam byly opravdové branky,hráči měli dresy,kopačky i pěkné hřiště na tržišti.
Toužili jsme míti také podobné hřiště a branky neb na té rafandě nám nevyhovovalo.A tak obecní výbor se starostou V.Hovorkou nám určil místo na konci Blatce a začátek Parezin.Na branky dal dříví z obecního lesa a Josef Kasanda je osekal.
Koupeny pravidla a dle nich vyměřeno hřiště a postaveny branky.Hřiště nám vyměřil Jan Klíma.Jelikož byl terén kopcovitý,místy doliny,začalo se s jeho úpravou.Na hřišti se pracovalo každý den večer a pracoval každý bez pobízení nebo přesvědčování.Samozřejmě,že vždy zůstal čas na kopání a tím se nabývala rutina a výdrž.
Pak i naše oblečení později vypadalo jinak.V barvě zelené jsme začínali hrát a když jsme byli přesvědčeni,že jsme vnikli trochu do fotbalového kumštu uvažovali jsme sehráti nějaké zápasy s okolními soupeři.A těch všude bylo dost.Snad v každé vesnici se hrála kopaná o městech nepíši.
A na to bylo třeba sestaviti jedenáctku,která měla reprezentovat Vlkov.Jednou když nás bylo hodně pohromadě a to bylo vždy zvolen byl kapitán při tajném hlasování a určena sestava,která byla:Kopr Josef,Uhlíř Jan,Janda Josef,Hovorka Josef,Faflík Tomáš,Mráz Jan,Pávek Josef,Nedbal Josef,Uhlíř František,Kasanda Josef.Klíma Josef.Kapitánem byl Pávek Josef.
Tato sestava se neměnila a hráli jsme tak i při treninkách na dvě branky neb hráčů bylo tenkrát dosti a tak denně vlastně byl zápas.
Na zápasy jsme chodili pěšky i do vzdáleného okolí.Jednou nás vezl Jan Sedláček s koňma do Nitovic,K.Řečice,Zablatí.A soupeři k nám pěšky,na kole a K.Řečice i s volama.Lomnice přijížděla s koňma,Třeboň,Lužnice vlakem.
A tak přišel první zápas na našem hřišti Řípec,Ten první zápas se nám vydařil vyhráli jsme 3-1 a to bylo něco.
Postupně jsme hráli co si pamatuji:
Vlkov-Žíšov 4:0
Vlkov-Zlukov 3:1
Vlkov-Veselí 1:1
Vlkov-Třeboň 2:1
Vlkov-Lužnice 4:1
Vlkov-Dráchov 11-0
Vlkov-K.Řečice 1:1
Vlkov-Řípec 1:1,1:4
Vlkov-Lomnice 2:0
Vlkov-Soběslav 1:2
Každou neděli byl zápas buď doma nebo venku po několi let.Kabiny na převlékání nebyly jako klubová místnost byl hostinec u Zemanů.Tam se mužstvo převlékalo a společně se šlo přes celou ves na hřiště.
Tím se nabudil zájem místního obyvatelstva a mohu říci,že na naše zápasy ve Vlkově chodilo dosti starých lidí.Omladina jak kluci tak i děvčata těch bylo na hřišti vždy plno.O míč,který padl do autu se hnalo třeba deset kluků jen aby si mohl někdo do něj kopnout.Takový byl zájem o kopanou ve Vlkově.
Na jednu věc nesmím zapomenout.Měli jsme hrát doma s Dráchovem.V sobotu přijeli z Lomnice,že v neděli nehrají.Jest u nich Horejc Pepi z Amatérů Vídeň a přestupuje do AC Sparty Praha a zda by si mohl zahráti.Dostali slib a v neděli přijel.To byla senzace.Také se s námi převlékal u Zemanů a šel přes ves na hřiště.Výsledek:Vyhráli jsme 11:0 a Horejc jich dal 8.
Poučení:Měli jsme z toho výsledku radost a tak po zápase jsme ho uctili tuplákem piva.Nenapil se chtěl limonádu a jako poučení nám řekl.Hoši nepijte alkoholické nápoje hlavně před zápasem,neb po jejich vypití tělo zmalátní a výkon sportovce upadá.
A to myslím by mělo platit vždy.To řekl Pepi Horejs famozní levé křídlo železné AC Sparta Praha.
V té době nás opustil Jan Vaníček neb studie a zkoušky nedovolovaly k další jeho činnosti.
Na závěr.Kolem hřiště vysázeny lípy,terén upraven a to byla zásluha nás všech.A naše přání bylo hrát dobrou kopanou,býti kamarádem jeden druhému.Mezi námi nebylo hádek a po prohraných zápasech hledali jsme chyby a v příštích zápasech se jich vyvarovali.
Tak jsme začínali v roce 1920.Finanční pomoc nebyla žádná,vše jsme si kupovali z vlastních prostředků a ty byly hodně a hodně skromné.Jelikož tenkrát nebylo pracovních příležitostí tolik,byli jsme všichni doma a proto jsme se mohli denně scházet a co jiného než večer kopat.Nikdy nás nebylo na zápas málo.
A na konec seznam všech hráčů:1.Klíma František †,2.Klíma Josef †,3.Zama Josef †,4.Kasanda Josef, 5.Pávek Josef †,6Hovorka Josef †,7.Kepr Josef †,8.Uhlíř Jan,9.Uhlíř František,10.Píha František †,11.? Eduard †,12.Mráz Jan †,13.Nedbal Josef †,14.Šíma Jan †,15.Faflík Tomáš †,16.Faflík Jan,17.Faflík Josef,18.Černý Jan,19.Novotný František,20.Píha ? Josef †.
Pokusil jsem se trochu přiblížit začátek kopané ve Vlkově,která začala v roce 1920 a přeji si aby následovníci hráli kopanou aspoň tak jako v předu jmenovaní.
K tomu jim přeji hodně zdaru.Franta Uhlíř Vlkov.